MTBlog

Rodině, kamarádům, spolužákům a vlastně všem přeji krásné prožití vánočních svátků a podařený vstup do nového roku. Kamarádi z ČVUT FEL, kteří jsou na HW, jistě ocení trošku scestné PF...

Jsem velice rád, že cyklistika je v Praze brána vážně. Každý týden pod patronací magistrátu zasedá komise, která navrhuje, schvaluje, no prostě funguje. Neustále se staví a otevírají nové cyklostezky a také je pravidelně vydávána mapa s aktuálním stavem. Před týdnem byla otevřena nová cyklotrasa k nám do Jinočan ( Cyklotrasa A 12 přes hranici města ). Děkujeme! Má sice pár nedostatků, začíná v poli(alespoň po dešti to tak vypadá) a končí na úzké silnici, ale věřím, že časem se to jistě zlepší.

Když jsme v létě jezdili na kole po Turecku, nikdy nás nenapadlo, že největší problémy budou při cestě vlakem z Istanbulu do Soluně. Cesta z Istanbulu až na hraniční přechod byla bez problémů a vcelku rychlá. Problémy začaly skoro doma v Evropské unii v Řecku. To že máte koupený mezinárodní lístek ještě neznamená, že vás vlak naloží. Turci nás vyložili i s kolama na hraničním přechodu Pytion, asi po hodině přijel Řecký vlak, naskákaly do něj všichni cestující a nás se slovy NO BIKES do vlaku odmítly naložit. Po asi 10 minutové bouřlivé výměně názorů s místním výpravčím, policistkou a pohraniční stráží nám nezbylo nic jiného než 7 hodin čekat na další vlak, který jede v půl 11 večer. Všichni nám slíbili, že tento vlak kola převáží. Důkladně jsme se připravili na rychlé naložení kol. O to větší překvapení bylo, když vlak přijel a v něm jen řecky mluvící zaměstnanci drah a opět se nám snažily vysvětlit že tento vlak kola nebere a ať si počkáme do rána. To už Franta nevydržel, kolo rozebra

Je to skoro 6 let co jsem tuto oblíbenou frázi slyšel naposled. Slyší-li tuto frázi "Úžlabiňák" jistě si vzpomene na učitele Fukiho a velice oblíbený předmět technologie. Čas strávený na CVUT FEL se blíží ke konci, ale aby byl zdárný, je čas začít rychle něco dělat s diplomkou. Mohl sem si vzít něco "normálního", sfouknout to za 14 dní a teď se jednou rukou dloubat v nose a druhou v pozadí a nervovat spolužáky tím že už mám hotovo. No ale to bych nebyl já. V dobré víře jsem si nechal zapsat vlastní téma "Zpracování Packet over SONET na FPGA" od CESNET u (projekt Liberouter ). První problém je v tom, že se jedná o diplomku implementovanou v HW, což je věc poměrně náročná a zdlouhavá. Druhý problém se mi stal před týdnem, když jsem zjistil že už nejsem v CESNETim CAAS a tudíž nemám přístup k SVN Liberouteru. Samozřejmě že si za to můžu sám. Před posledním seminářem jsem se zmínil o tom, že spokojeně pracuji a na projekt nemám tolik času kolik by bylo potřeb

A je to tady. O víkendu jsme se přestěhovali z rodinného domku v Kyjích do bytu v Jinočanech . V Kyjích jsem žil od svých 5 let a poslední 2 roky společně se Zuzkou. Dům koupili rodiče téměř před 20ti lety a postupně přistavěli a zrekonstruovali. Poslední 2 roky jsme tu společně bydleli se Zuzkou, tátou a sestrou Eliškou. Při loučení s domem jsem musel zamáčknout slzu, ale vždy když něco končí, začíná něco nového, jiného. Stěhování jsme zvládly nečekaně hladce. Kamarád nám půjčil auto i s kamarádem řidičem a tak bylo za dopoledne přestěhováno. V neděli jsme vybalili většinu věcí, ale práce je ještě mraky (obložit kuchyňskou linku, konzole na závěsy, atd ...). Radost z nového a vlastního bytu nám pár dní kazil nefungující společný kotel, ale i to je již minulostí. Pomalu si také začínáme zvykat kdy jezdí autobusy, nebo spíš jak málo jezdí. Přeci jen už nejsme v Praze...

Se Zuzkou jsme si udělali výlet na 5 dní do Irska. Navštívit Vlčáka a Máťu (Zuzibrácha), kteří zde skoro 2 roky pracují. Jeden v Limericku, druhý v Corku. Z "pouhé" návštěvy se stal jeden velký výlet po Irsku. Začali jsme v Corku, kde nás Máťa vyzvedl na letišti a odvezl k němu do bytu, kde žije s Danou a Johnem. Ráno jsme pokračovali směr Dublin po východním pobřeží. Pod Dublinem jsou Wicklow mountains do kterých jsme měli namířeno. Prohlídli jsme si úžasné místo Glendalough a poté využili zkušeností z kolních expedic k nalezení místa na spaní.

Na cestovatelském serveru cestovani.SME.sk se objevil odkaz na moje stránky, což mě velice těší. Konkrétně vede na popis cesty po Pyrenejích z roku 2006.

... aneb krátký návod jak uvařit "Savojskou bramboru". Nejprve je potřeba vypěstovat pořádnou bramboru jak kráva velkou, aby bylo z čeho vařit. Na fotce je brambora, kterou vypěstoval Zuzitaťka. Jak můžete sami vidět, není to žádný drobeček. Na délku měří 20 cm a váží 1,2 kg. Další ingredience si jistě najdete v kuchařce (např. tady ) pod heslem "Savojské brambory". Neděste se lehké nekompatibility v názvu, jednu megabramboru můžeme snadno rozkrájet na více menších částí a tím převést na případ pro který recept již máme. Jak pokrm připravit naleznete hned u seznamu ingrediencí. Nemá cenu abych ho sem opisoval, když jsem ho nečetl. Případně se můžete zeptat Zuzky, která teď zrovna vaří "Savojskou bramboru".

Nejen prací je živ člověk, ale taky si musí dělat radost, že jo? Ne že bych měl radosti ze života nějak málo, to rozhodně ne. Mám nejlepší slečnu, takové moje sluníčko, kolo na kterém je radost jezdit, za měsíc se budeme stěhovat do vlastního bytu, prostě jen samé radosti. Ale ... Při vybírání fotek z Turecka jsem se rozhod, že půjdu do zrcadlovky. Přece jen těm fotkám z kompaktu něco chybí. Chvilku jsem vybíral mezi Nikon D40x a Canon EOS 400D u obou v kitu se základním objektivem. Vyhrál druhý jmenovaný a tím jsem začal řešit další otázku kde koupit? Seznam mi našel jednu z nejnižších cen ve Foto Škoda . Spojeno s dobrou zkušeností z minulých nákupů, nebyl důvod tam nezajít. Hned se nás ujal milý personál, vše ochotně vysvětlil a dal k dispozici k vyzkoušení. To nakonec rozhodlo, že jsem si odnesl místo základního kitu a druhým "levným" teleobjektivem, Canon EOS 400D + EF-S 17-85 IS . Když se k tomu připočetla 4GB pamět, vyšla z toho celkem pěkná, před návštěvou obcho

Přesně takovýto nadpis byl u krátké zprávy v časopise Cykloturistika 10/2007. A o čem že ta zpráva je? No přece o nedávném mistrovství Evropy v MTB XC, které se jelo v Tureckém Goreme. V celku normální zpráva, ale ne pro mě a 3 mé kamarády. Před necelým měsícem jsme jezdili po Turecku na kolech a Goreme jsme nemohli nenavštívit... Takže řečeno jinými slovy je to pro nás takové malé Déjà Vu. Mnohem více informací o ME je na serveru mtbs.

... naštěstí ne ve zlém. Kdybych to na vlastní oči neviděl, tak nikomu nevěřím že je tak snadné si "zahrát" v reklamě. Ano moje a Zuzky ZÁDA jsou v reklamním letáku :-). Ptáte se jak na to? Popravdě nevím... Se Zuzkou jsme potřebovali koupit stan a prodejní výstava stavů v Letňanech pro to byla ideální příležitost. Strávili jsme tam asi 2 hodiny vybíráním (naštěstí ne ve frontě u pokladny) a odnesli si stan, prostě nic zvláštního. Uplynul asi měsíc a odlet na kola do Turecka se kvapem blížil. Tak nějak sem se nechtěl smířit s představou jak zas mrznu ve svém legendárním spacáku Coleman Biker a proto jsme se vydali do Letňan podruhé. U vchodu jsme si vzali reklamní leták a pomocí něj a milé obsluhy vybrali luxusní spacák Hannah. Po několika dnech co se leták válel doma si najednou Zuzka všimla, že naše záda hrajou v reklamě. Takže odpověď na otázku jak si zahrát v reklamě je: KUPTE SI STAN :-)

Si říkám proč to vlastně dělám, proč pořád na stránkách něco měním, vylepšuji/zhoršuji, přidávám a zas ubírám. Po pravdě ani nevím... Vzpomínám si, že své první stránky jsem psal ve Wordu, tomu také odpovídal výsledek. Forma webové sebe prezentace se mi velice zalíbila a tak jsem chtěl něco víc. Něco víc bylo objevení HTML, dále pak CSS. Pak jsem si koupil digitální foťák a fotky se jen hrnuly. A uznáte sami, že není příliš sexy stáhnout fotky z foťáku, něco promazat, pokud je jich dost je někam vypálit a tak pořád dokola. Samozřejmě člověk se chce pochlubit a fotky ukázat, tak po staticky generované galerii programem JAlbum (můžu jen doporučit), přišla galerie dynamická. Začalo to zvídavým zkoušením PHP ve kterém jsem napsal galerii a skončilo to přepsáním celých stránek do PHP. Od té doby je funkčnost stránek jen lehce upravována a měním hlavně design. Rozhodně nejsem designér, to přenechávám jiným , ale to mi nebráním se v tom alespoň trochu porejpat. No ale proč to všechno? Proč

Tenhle původně Vaškův Seat Ibiza je moje první autíčko. Pro 2 lidi, kteří si potřebují dojet jednou týdně nakoupit, občas si někam zajet je úplně supr. Má sice pár drobných mušek, ale za tu cenu spokojenost veliká

Pokud to někoho zajíma co budu dělat v létě o prázdninách, tak vizte mapu. Jako každý rok se vydáváme na téměř měsíční putování, tentokrát po Turecku. Bohuže oprti loňsku nejede Zimous , který teď pracuje v Irsku. Zatím řešíme takové věci jak se třeba dostat z Athén do Turecka. Před chvilkou mi přišel email z turistických informací v Kusadasi (Turecko), který potvrdil mou doměnku, že přímý trajekt nejede. Takže nám nezbývá než se těšit na žůžo dobrodrůžo.