GA tracker

neděle 16. května 2010

Kolo pro život po 5ti letech

Dokud jsme bydleli v Praze Kyjích, pravidelně jsme s Frantou jezdili na kole do Klánovic (většinou se zastávkou v naší oblíbené hospůdce). Někdy o víkendu tak kolem 100km někde kolem Prahy. Také jsme spolu jeli první závody, tenkrát se v Praze jezdila "Liga horských kol" a náš první byly tuším Úvaly. Tato liga časem zanikla a Česká spořitelna začala pořádat závody všude po Česku. Několikrát jsme jeli "Pražskou padesátku" a TransBrdy. Poslední závod co jsme spolu jeli byl TransBrdy v roce 2005. Franta odjel na rok studovat do Finska a pak začal být dost rozlítaný (hlavně s Ryanairem) :-). My se se Zuzkou přestěhovali mimo Prahu a tak jsme se na kolo spolu téměř nedostali.

Vloni jsme se přestěhovali zpět do Prahy a tak od jara pravidelně jezdíme (i když zatím bez Franty) s Maxovou partou. Tak nějak mi přišlo jako dobrý nápad účastnit se závodů, v mém podání spíš projížděk, ze seriálu Kola pro Život.
Na TransBrdy jsem se fakt těšil, přeci jen jsem je jel už několikrát a věděl jsem do čeho jdu. Asi měsíc dopředu jsem přemlouval kamarády ať se mnou jedou, ale všichni mi dali košem. Počasí ten den krásně vyšlo, jelo se mi fakt dobře a v cíli na mě čekala Zuzka, která se o mě postarala. Přeci jen mě nohy dost boleli a i když jsem byl dost hladový, tak obstarat si sám jídlo by byl docela pain.


Tento víkend jsem jel "Mladá Boleslav Tour Škoda Auto". Přes týden se o mě pokoušel nějaký bacil, ale profil trati sliboval nenáročnou projížďku, tak mně ani počasí od závodu neodradilo. Po startu se mi jelo celkem v pohodě i když jsem stál na startu dost vzadu. Celkem jsem se prokousával dopředu, ale podmáčený terén poměrně dost ubíral síl. Kolem 20km jsem se celkem začínal těšit na občerstvovačku na 30tém. Když jsem k ní dojel, tak přišlo celkem zklamání, jen ionťák, babány a koláčky které mi moc nechutnají. Každopádně mě dodaná energie celkem nakopla a tak 7km to zas šlo. Pak mi solidně došlo. Už sem si řikal, že si udělám piknik někde v lese. Jako by mě ten trn (nebo co se mi zarazilo do zadního kola) slyšel. Při výměně duše jsem moc nepospíchal :-). Pár desítek lidí se přeze mě přehnalo, ale v tu chvíli mi to bylo celkem fuk. Asi tak 10 lidí jsem zas předjel, ale na víc jsem neměl. Přišla luxusní bahení lázeň, kterou jsem za závod projížděli 2x. Poprvé mi to přišlo celkem ftipný, jak lidi kolem brzdí a nekontrolovatelně se kltátí ze strany na stranu až končí obtisklý v bahně. Po druhé jsem si vzpoměl na Maxovo "hlavně nebrzdit" a byl jsem ráď, že jsem byl dole celý. Posledních 15km jsem do toho moc nedával, tak nějak jsem se dovez do cíle, kde po téměř 4 hodinách na mě čekala moje úžasná Zuzka. To že mi přinese teplé jídlo jsem tušil od minule, ale jako bonus začala z mošničky tahat tatranky.


 Toto celé nepíšu proto abych Vám popsal, jak jsem dobrý nebo špatný závodník. Ale protože vím, že na závodech je hrozně důležité mít dobré zázemí. Někoho kdo mi pohlídá kolo, kdo mi obstará jídlo, čisté oblečení a kdo mi řekne seš dobrej :-). Při prvních závodech to byl táta, teď je to má budoucí žena Zuzka. Děkuji, bez Vás by to nešlo!
Okomentovat