Vzpomínam na Whistler, teším se na Moab

Je to skoro dva měsíce od mého návratu z Kanadského Vancouveru, kde jsem mohl být díky Avastu na konferenci Virus Bulletin. Měli jsme několik volných dní, tak jsme je s Milošem vyplnili tím, co děláme nejraději... poznáváním cizích krajů a MTBikingem. O Nordshore lávkách jsem se rozplýval naposledy, teď bych rád zavzpomínal na Whistler.



Plán byl jasný, brzo ráno vstát, půjčit auto, odjet 130km po silnici 99 do Whistleru, tam půjčit 2 trailbiky a dát celý "údolní singletrack". A teď jak to bylo...

Vstávání se nám vyvedlo, takže ještě za tmy vyrážíme, každý ověšen 2 batohy, na ranní 2km procházku městem do Hertzu, který otvírá v 8. Na místě jsme kousek po půl, tak jdeme na snídu do Subwaye. Než nám servíra vyrobí co chceme a než to sníme je pět po osmý a nemůžeme uvěřit vlastním očím. Přes výlohu koukáme na protější stranu, kde před Hertzem stojí fronta asi 15 lidí. Ve frontě čekáme skoro hodinu, aby nám řekli, že už žádné auto nemají. Naše morálka je pokleslá, ale volný taxík za rohem nám ji trochu zvedá. Poroučíme si odvést na letiště do půjčovny Hertzu. Ani ne za 20 mininut a 30 CAD tam jsme. Domlouvám půjčení nejlevnějšího auta (Kia Rio - strašný mixér), Miloš platí, sedáme, jedeme. Před námi je 150km.

Zdroj VB2010 Vancouver, Canada
Před Squamishem zastavujeme u Shanon fall, je zataženo, ale i tak rychle vyrážíme ofotit vodopád. Rychle pokračujeme dál, Miloš řídí, já koukám kde co lítá (běhá). V tom uvidím medvěda krásného huňáče na kamenech vedle dálnice. Než zastavíme a stihnu vyndat foťák, méďa už uhání přes dálnici, tak alespoň jednou stačím stisknout spoušť. Oba jsme nadšený, viděli jsme MEDVĚDA ve volné přírodě. Začíná se vyjasňovat, naše nálada je mnohem lepší.
Ve Whistleru parkuje v koutě ohromného parkoviště, převlékáme se na kolo a vyrážíme do půjčovny. Pro jistotu mám vypsané asi 3 kdyby to v té první nevyšlo, jak se nám to stalo minule. Už jsme asi v páté půjčovně, všude jsou strašně milý borci a borky, ale kola už nemaj, nebo jen brutální freeridový mrchy, což na jednoduchý spíš zvlněný trail není. Nakonec končíme v Summitu, kde mají dva poslední Rocky Mountain Altitude, ve velikosti 15 a 16,5. Velikost jak pro děti, ale bereme je! Koukají na nás jak na magory, fasujeme mapku trailů a vyrážíme.
Nějak se nemůžeme zorientovat a asi půl hodiny bloudíme, ptáme se, nacházíme a je to paráda. Představte si malé městečko v horách, spíš na náhorní plošině a všude okolo krásný lesy a za nimi hory. Lesy jsou protkány traily (stezkami) všech možných obtížností. Traily jsou rozděleny do několika oblastí, které jsou všechny dohromady propojeny "údolním singltrekem" (mapa). Hned v oblasti Zappa trails zůstáváme poměrně dlouho, fotíme, natáčíme, užíváme si lávky. Následuje Cut Yer Bars a Emerald Forest. Na River runs through it bohužel/bohudík nezbývá čas. Je pět hodin, tak se po cyklo-cestě podél potoka přesunujeme do centra Whistleru. Chvilku bloudíme než nacházíme místo kam vrátit kola. Stíháme to s 3 minutovou rezervou :-). Jsme příjemně utahaný, plný zážitků a hladoví. Jdeme se najíst a prohlídnout Whistler, sedáme do auta a před 9tou jsme ve Vancouveru. Jdeme na pivo...

Zdroj VB2010 Vancouver, Canada

Bylo to úplně úžasný a hned bych tam jel znovu a na delší dobu... koukněte na video a fotky. Jestli budete mít možnost, jeďte tam!

A teď co bude. Přibližně půl roku mluvíme se Zuzkou o cestě do Ameriky a teď začíná nabírat konkrétnějších podob. Chceme se vydat do parků na západním pobřeží USA asi tak na 3 týdny. A úplnou náhodičkou zavítáme do města Moab, což je něco jako Whistler, ale v americkém provedení.

Komentáře

Oblíbené příspěvky